Chcete hevík malinko řízlý melodickým blackem s nevýrazným křečovitým zpěvem a relativně moderní produkcí? Fajn – nechte si chutnat, zde jest nové album japonských „zmanipulovaných otroků“, které si jejich firma troufá nazývat „milníkem na japonské death/thrash scéně.“ Asi mají uši na prdeli... V době prvního alba Burst Into A Blue Flame se pánové projeli po domovském souostroví s Tankard, Marduk, Arch Enemy, Witchery a God Dethroned – jak vidíte, nevybírají si. Taky by rádi měli v sobě od každého ze jmenovaných trošku. Jenže spíš míchají v pánvi Wok nepříliš originálně staroškolský heavy/thrash gulášek. Fakt divná kapela...
Navíc jejich zvuk je dost slušný a v daným hudebním stylem umožňovaných mezích možností i moderní, ale muzika čerpá v zásadě z dřevních postupů. Do toho máte kromě skřehotavého pokusu o heavy/black (???) vokál občas nevkusně vložený afektovaně pompézní fistulový ženský hlasivkový rezonant (místy dokonce dva!) a kromě klávesových intříček najdete dokonce i malinko housliček. Nicméně jedná se jen o nevyužité klišé... Manipulated Slaves se ve své heavymetalem prosáklé zemi s gustem vozí na jisté renesanci tohoto stylu a vesele si staví domácí slávu na dobře zahraných riffech ála Iron Maiden či Helloween a do jinak poměrně kvalitní rytmiky míchají koktejlový odvar z Dimmu Borgir – to jen aby se neřeklo. Nepopírám, že Manipulated Slaves jsou parta šikovných muzikantů. V daném žánru patří jistě tahle kapela ve svém okolí (Honšú a Kjůšú, možná i Hokkaidó...) k těm lepším, přesto si nemohu nerýpnout do vyložené nespontánnosti riffování a tolikrát ohraných postupů, které sice působí pro neznalého posluchače uhrančivě, ale pro pamětníka oněch krásných dob, kdy metal byl postoj a způsob života, poněkud vyčpěle. Prostě MS mají na víc... Nemohu si nějak vzpomenout odkud je ukradený nejnosnější riff celé desky, otvírající pátou Eyes Filled With Tears... (doják, ne?) Ale to neva. Kdybych neznal Powerslave, Keeper Of The Seven Keys I./II., Bonded By Blood a jiné perly, tak bych se z těhle Japončíků asi posesouval... Jenže je jako na potvoru znám... A pokud jde o renesanci heavymetalu, dávám před Salamandrou (ehm... hihi) či těmito Japončíky přeci jenom přednost výše zmíněným Witchery.